Je známa od r. 1737. Je to u nás nejznámější a nejrozšířenější druh, který planě roste na celém území. Keře jsou vysoké 2 – 3 m, rozkladité. Výhony jsou částečně ohnuté s kůrou zelenou až červeně hnědou. Ostny jsou přímé až zahnuté, monotypické, menší, řídké. Listy jsou velké 7 – 9 cm, lysé s 5 – 7 lístky elipsovitého až vejčitě kulatého zaostřeného tvaru. Jsou trávově zelené, na rubu ojíněné. Květy na dlouhých stopkách jsou jednotlivě nebo po 3 – 5 v chocholíku. Jsou široké 2 – 6 cm, bílé až světle růžové, jednoduché. Šípek mý typický šípkovitý, podlouhle elipsovitý tvar a je velký 1 – 2 cm. Kvete v červnu. Původní druh i jeho mnohé hybridy a populace se užívají jako podnože pro keřové i stromkové růže. Je velmi odolná proti suchu, mrazuvzdorná a má krásný, mírně převislý vzrůst. Používá se ve větších výsadbách jako solitéra i do skupin; je vhodná k osázení méně kvalitních svahů i vyšších poloh. Šípky jsou cennou surovinou konzervárenského průmyslu.