Ochrana proti škůdcům

Nesmíme především zapomínat, že dobře ošetřované rostliny jsou odolnější proti napadení škůdci a chorobami. Proto dbáme o vyrovnanou výživu, včasnou a dostatečnou zálivku, dobrý fyzikální stav půdy (kypříme), čistotu záhonů (např. odstraňujeme spadlé listí, plejeme) atd. Odstraňujeme rovněž rostliny, které projevují příznaky viróz, neboť se mohou stát zdrojem nákazy zdravých rostlin.

   Rychlou a účinnou ochranu umožňují vhodně a včas použité chemické přípravky.

   Zjara vyhovují postřikové přípravky, které zanechávají na listech bělavé skvrny, takže snadno poznáme, zda byl postřik úplný. Jsou to zejména přípravky sirné a měďnaté. Zato v době květu se takovým přípravkům vyhýbáme jak jen možno, protože ke kráse květů vždy patří krásné, ničím neznečištěné listy. Za květu používáme proto raději přípravky, které nezanechávají stopy.

   Vhodnou dobou k postřiku je pozdní odpoledne, když sluneční záření slábne a nemusíme se obávat popálení rostlin. Ve dnech, kdy je zataženo, můžeme ovšem stříkat kdykoliv, ale vždy za bezvětří. Silně jedovatými přípravky, jako je např. Arafosfotion, Fosfotion, Intration a Metation, stříkáme až navečer. Roztok má být jemně rozprášen, a proto nestříkáme z nejbližší vzdálenosti ostře na listy. Dodržujeme stanovené ředění přípravků, neboť větší koncentrace přípravku může způsobit značné škody. Popálení postřikem se projevuje zakrátko zasychajícími špičkami a okraji listů, kde se shromažďoval stékající roztok. Mnohé odrůdy růží jsou citlivé k přípravkům měďnatým (Kuprikol), parationovým (Wofatox) a lindanovým (Gamacid, Lidenal). Přípravky je nutné střídat, zvláště jemnější organické přípravky.

   Některé přípravky můžeme navzájem spolu mísit a jedním postřikem současně zasáhnout proti různým druhům hmyzu i cizopasných hub. Zpravidla používáme kombinace dvou, nejvýš tří přípravků. Každý z přípravků částečně ředíme zvlášť, a teprve dobře rozmíchané sléváme. Chceme-li např. připravit 3 l roztoku, který ničí černou skvrnitost, padlí i většinu živočišných škůdců (obsahuje 0,4% Perozinu, 0,5% Sulikolu, a 0,2% Metationu E 50), rozředíme v 1 litru vody 12 g Perozinu 75 B, v dalším 1 litru 15 g Sulikolu K, v dalším 1 litru 6 ml Metationu E 50 a slejeme dohromady. Ze sirných přípravků se může kombinovat Sulikol K, kdežto jiné, jako Sulka a Polybarit, nesnášejí mísení. Všechny organofosfáty (Arofosfotion, Fosfotion, Intration, Metation) a zinebový přípravek Perozin mají dobrou mísitelnost. Kombinované roztoky musíme ihned spotřebovat, nikdy je neděláme do zásoby.

   Ochranný postřik můžeme také spojit s přihnojením na list. Přípravek Vegaflor pro listovou výživu mícháme s Metationem, Fundazolem apod., nikoli však se solemi těžkých kovů, jako je např. Kuprikol. Jde-li o to dodat rostlinám pouze stopové prvky, přimícháme do ochranného postřiku přípravek Mikrola A, který má širokou mísitelnost. Do všech postřiků můžeme přimísit k zvýšení přilnavosti 0,0% saponátu nebo přípravek Citowet v koncentraci 0,025%.

   Obvykle postačí asi 5 l roztoku na 100 průměrně vyvinutých keřů v plném olistění. Postřik je dostatečný, když začnou kapky padat z listů. Vždy je třeba orosit nejen vrchní, ale i spodní stranu listů a rovněž výhony a při nebezpečí černé skvrnitosti zvlášť postříkat i nejspodnější listy. Včasný a důkladný postřik má větší význam než volba postřikového přípravku.

   Soubor chemických přípravků se během doby stále obměňuje, zavádějí se dokonalejší přípravky, méně nebezpečné člověku a včelám a účinnější proti škůdcům.

   Postřikové i poprachové přípravky jsou vesměs více nebo méně silné jedy, proto při zacházení s nimi dodržujeme patřičná bezpečnostní opatření. Roztoky připravujeme venku, nejlépe někde v závětří a ve stínu, nikoli v uzavřených místnostech, kde bychom se mohli nadýchat prachu nebo výparů. Pročteme si dříve návod na obalu přípravku. Pracujeme v gumových rukavicích a opatrně, abychom se nepotřísnili a nerozlili přípravky, zvláště v okolí studny. Po odměření potřebné dávky ihned dobře uzavřeme láhev nebo jiný obal.

   Přípravek ředíme v nádobě nepoužívané k jinému účelu, nejlépe ve sklenici se širokým hrdlem. Do vody v nádobě nalejeme nebo nasypeme odměřenou dávku a řádně rozmícháme. Částečně zředěný, promísený roztok vlejeme nálevkou s jemným sítkem do postřikovacího přístroje a doplníme vodou na stanovenou koncentraci.

   Při postřiku se chráníme igelitovým pláštěm nebo jiným ochranným oděvem, štítkem z plexiskla a nepromokavou přikrývkou hlavy. Ucpanou trysku neprofukujeme ústy, ale čistíme tenkým drátkem.

   Dbáme, aby postřikové nebo poprachové látky nebyly zaneseny na plodiny určené k brzké spotřebě jako jahody a zeleninu, a to ani v sousední zahrádce. Během práce nesmíme jíst nebo pít a kouřit. Zvlášť nebezpečné je pití alkoholu, který zvyšuje účinky případné otravy; při podezření z otravy není dovoleno ani mléko a tuky. První příznaky, jako žaludeční nevolnost, bolení hlavy, závratně a ztížené dýchání, vyžadují okamžitou pomoc lékaře.

   Stříkačky a nádoby vymýváme a vyléváme zbytky postřikových látek a vyprázdněné obaly vždy zakopáváme na místech, odlehlých od zdrojů pitné vody i vodních toků, kam nedosahuje podzemní voda. Po práci očistíme a opláchneme vodou i svůj ochranný oděv a pomůcky a dobře se umyjeme, nejlépe teplou vodou a mýdlem. Ochranné přípravky uložíme odděleně od potravin tak, aby k nim neměly přístup děti a nezodpovědné osoby, nejlépe když jsou pod zámkem. Nikdy je nepřechováváme v lahvích od nápojů.

   Přípravky chráníme před mrazem a vlhkem; některé jsou po přemrznutí neúčinné, stejně jako přípravky příliš staré, s dávno prošlou záruční lhůtou. Pokud jsou v prášku anebo v roztocích neobsahujících vodu (např. Arafosfotion, Fosfotion, Intration, Metation), zpravidla je mráz nepoškodí. Přípravky obsahující vodu (např. Arborol, Dykol, Wepsyn) mohou být znehodnoceny silnějším mrazem a také hrozí roztržení obalu. Práškovité přípravky může znehodnotit vlhko, neboť většinou jsou hygroskopické a rychle hrudkovatějí.